Historie knihovny - Historie knihovny

V roce 1920 vznikla Veřejná knihovna města Klimkovic, byl umístěna na radnici na náměstí v budově zvané Buduněk, čtenářům tak dobře známé z románů Jarmily Glazarové. V Klimkovicích působily jěště spolkové knihovny, knihovna OOS - vlastnila vědecké, tzv. poučné knihy a OREL a DTJ. Dělnická tělovýchovná jednota měla knihovnu složenou z knih socialistického obsahu a půjčovala je jen svým členům. Také OREL měl tzv. knihovnu zábavnou, cca 200 knih a půjčoval je svým straníkům.

"Tyto knihovny nemohou poskytnouti svým čtenářům takový výběr knih jako naše knihovna, která jest pilně navštěvována čtenáři všech povolání a stranických příslušností."

18.9.1932 - Antonín Řezáč, knihovník

Ustavující schůze knihovní rady se konala 14.2.1921, knihovna převzala od jednoty SOKOL v Klimkovicích asi 300 svazků knih, obsahem většinou už zastaralým, vydaných v roce 1870-1913, které už byly nevyhovující i formát už nevyhovoval tehdejším poměrům. Z tohoto důvodu byla část vyřazena a zbytek knih asi 100 svazků se vyřadilo úplně.

"Ročně přispívala obec až do roku 1929 částkou 1400,-Kč, v roce 1930 1700,-Kč, v roce 1931 2200,-Kč a v roce 1932 už 2500,-Kč. Celková částka vyplacena obcí na knihovnu bylo do roku 1932 20.152,-Kč . Obec pouze platí, připomínáme, pouze 0,50 Kč na 1 obyvatele a teprve v posledních letech hradila i ze svých prostředků i náklady na knihovníka, v zimě poskytuje občas otop světnice"

 (zápis- archív knihovny)

Od roku 1920 byl knihovník Antonín Böhm - okresní školní inspektor v Klimkovicích až do roku 1927, od roku 1928 Antonín Řezáč - notářský úředník v Klimkovicích, který působil už ve funkci vypůjčovatele knih již od 1.1.1924.
V prvních letech po založení se přes prázdniny nepůjčovalo, protože většina tzv. vypůjčovatelů byla z řad učitelů (paní Lubojacká, pan Slanař nebo pan Murla). V pozdějších letech (1932) se nepůjčovalo jen když se konalo obecní zastupitelstvo, protože knihovna byla umístěna v téže místnosti, kde se schůze konaly. Výpůjční doba - v neděli od 9-10.30hod. nepřetržitě celý rok!
První kapitola činnosti knihovny prakticky končí v roce 1938, kdy se české Klimkovice ocitly v Sudetech.

Němci obsadili radnici, udělali probírku knih a asi 2 500 svazků vyřadili.

Na jaře 1939 okupanti radnici zbourali a trosky knihovny byly provizorně uskladněny v české Obecné škole, kde zůstaly až do konce války.

Opět se začalo půjčovat až v září 1946 po osmileté přestávce. Významnou událostí, která zasáhla také do historie knihovny, bylo převzetí patronátu Prahy nad válkou zničenými Klimkovicemi. 18. července 1946 navštívila město čtyřicetičlenná delegace v čele s primátorem dr. Václavem Vackem, který se stal také čestným občanem města. Ještě dnes byste našli v některých historických knížkách knihovny značky se znakem Prahy a slovy Praha-Klimkovicím.

Můžeme zde také připomenout anabázi hledání vhodných prostor pro knihovnu. Po šesti stěhováních se našlo místov domě na Lidické ulici, v nynější budově Základní umělecké školy, kde knihovna sídlí dosud.

Do roku 1988 byla knihovna umístěna v 1. poschodí budovy a patřila pod vedení Okresní knihovny v Novém Jičíně. Stísněné prostory však nevyhovovaly a rekonstrukcí prostor v přízemí knihovna získala přes 200 m2 plochy včetně sociálního vybavení a provozního zázemí. Od 1.7.1993 je Městská knihovna v Klimkovicích organizační složkou Města Klimkovic. Je napojena na rozpočet města, ze kterého jsou pokryty všechny náklady spojené s činností a provozem knihovny. Od dubna 2000 měla knihovna internetové připojení, v roce 2001 začala pracovat v automatizovaném knihovnickém systému Clavius a od září 2017 má k dispozici moderní AKS Tritius. V roce 2020 oslavila knihovna 100 let svého působení v Klimkovicích a v roce 2021 dochází k rekonstrukci - výměně interiéru, všech regálů  a v roce 2022 osvětlení. Na podzim 2022 dochází také k celkové revitalizaci budovy ZUŠ ( nová střecha, klimatizace, zateplení a nová fasása budovy).